Dr. Svámí Gítánanda Giri,

vlastním jménem Ánanda Bhavananí, se narodil v roce 1907 v Indii v rodině právníka. Velký vliv na něj měli i jeho irští prarodiče pocházející z matčiny strany. Ve svých dvanácti letech se svámí setkává s bengálským světcem svámí Kánakánandou, který se stává na šest let jeho duchovním učitelem. Od něj získává první poznatky o klasické józe a jím je také po ukončení studia a společného života klasickým způsobem zasvěcen a je mu určeno duchovní jméno Gítánanda.

Svámí Gítánanda vystudoval lékařství a filozofii v Anglii. Po většinu svého života pracoval jako chirurg v ritském námořnictvu, později cestoval po celém světě ve službách OSN. V šedesátých letech pobýval v Kanadě, kde začal vydávat měsíčník Yoga Life a založil první jógové výukové centrum. Z této doby pocházejí jeho první západní žáci. V roce 1967 se na důchod vrací do jižní Indie a usazuje se ve městě Pondicherry. Zde se setkává s americkou novinářkou, svou pozdější manželkou, duchovním jménem Mínákší Déví. Stává se jeho pravou rukou, organizuje vydávání měsíčníku Yoga Life a svámího knih.

Ze skromného městského centra se po několika letech svámí Gítánanda i s Mínákší Déví stěhují do nádherného starobylého ášramu v místě zvaném Thattančavady Kamblisvamy Madam. Toto centrum získává svámí Gítánanda od jihoindického tantrického učitele svámího Šankara Giri, který ke konci svého života jmenoval svámího svým nástupcem a tedy dědicem veškerých světských i duchovních práv (proto přízvisko Giri za jménem Gítánanda). Toto místo se stává oázou pro místní poutníky, navštěvující hrobky předchozích duchovních mistrů zde působících, i pro studenty jógy z celého světa, které zde svámí od roku 1969 přijímá.

V roce 1986 jsou svámí a Mínákší Déví z tohoto objektu z politických důvodů násilím vyhnáni. Navzdory platnému soudnímu rozsudku ve svůj prospěch je velmi těžké získat všechny práva na tento objekt zpět. I přes těžké zranění, které svámí utrpěl při násilném zabavení objektu, již ve stejném roce začíná budovat nové centrum - International Centre for Yoga Education and Research (ICYER) v nedaleké vesničce Kottakuppam, přímo na břehu Bengálského zálivu. Tento ášram, nazvaný krátce Ánanda ášram, je dodnes funkční a neustále jsou jeho pozemky a budovy rozšiřovány tak, aby mohly nabídnout ubytování maximálně dvaceti studentům. Svámí vždy prosazoval koncept "gurukula", tedy úzký, osobní kontakt a vztah se svými žáky.

Přínosem jeho systému, který stojí na tradičním komplexním pojetí jógy, byla svámího schopnost a ochota podávat tradiční informace moderním, lékařsky korektním a přijatelným způsobem. Zasloužil se především o výzkum, pochopení a následné přijetí mnohých tradičních technik pránájámy a pratjáháry.

Svámí Gítánanda odešel do věčného samádhí 29. prosince 1993. Jeho hrobka je umístěna na dnes posvátném poutním místě Thattančavady Kamblisvamy Madam, kde se společně s hrobkami svámího předchůdců stala cílem poutníků z širokého okolí. V díle svámího Gítánandy dále pokračuje jeho žena svámití Mínákší Déví ve spolupráci s jejich synem Dr. Ánandou Bhavananí a jeho ženou Dévasénou. Svámí za dobu existence tzv. Půlročního rezidentního kurzu pro učitele jógy (běží dodnes, v současnosti 48. ročník) vychoval řadu učitelů, kteří jeho odkaz nesou dál po všech kontinentech tohoto světa.